Kompozity, inženýring

Jednotná klasifikace vyšetřování materiálových parametrů kompozitních materiálů

Jednotná klasifikace vyšetřování materiálových parametrů kompozitních materiálů

Kompozitní materiály se vyznačují na rozdíl od tradičních materiálů neobyčejnou složitostí, kterými platí za  své neobyčejné vlastnosti. Je třeba je vyšetřovat, teoreticky i experimentálně, z mnoha rozdílných hledisek a pro mnoho rozdílných parametrů a charakteristik. Základním smyslem této klasifikace je vytipovat příslušné parametry požadovaných charakteristik a pro ně nejvhodnějších zkoušek. Rozhodujícím kriteriem je aby parametr byl základní materiálovou veličinou, nikoliv konvenční. K tomu slouží příslušné objektivní testy, jejichž vyhodnocení poskytne absolutní hodnoty parametru.

Zatím nejsou známy všechny základní parametry a ani vypracovány jednotné zkoušky pro parametry, jejichž platnost je podle současných poznatků objektivní. Proto je někdy nutno se spokojit s konvenčním parametrem a zkouškou technologické povahy nebo zkouškou porovnávací. Pokud jsou známy, jsou doporučeny normové zkoušky podle ČSN, ASTM, ISO, DIN, GOST nebo jiné předpisy či doporučení, sice zřídka plně vyhovující, častěji jen  hledané charakteristice nejbližší. Hlavním požadavkem je, aby pro stejný parametr byla používána vždy stejná zkouška a zajištěna tak objektivnost  a srovnatelnost  výsledků. Dokument obsahuje soupis charakteristik a parametrů, požadovaných pro popis kompozitního systému a jeho složek a pro popis chování za různých podmínek, aniž jej lze považovat za uzavřený.

Klasifikace je třístupňová. Jedním písmenem je označen skupina charakteristik, dvěma charakteristika a třemi písmeny parametr nebo soubor parametrů. Charakteristiky, které mají technologickou nebo porovnávací povahu jsou označeny *, aby bylo patrné, že je třeba vyvíjet snahu po jejich náhradě vhodnějšími.

Vyšetřování požadovaných parametrů je rozděleno do dvou skupin. Prvá skupina zahrnuje parametry jednotlivých složek systémů a směsí ve výrobní fázi, druhá skupina pokrývá pevné systémy včetně mezních případů prvého a čtvrtého typu. Rozlišování na pojivo, plnivo a na typy systémů není ale z hlediska této klasifikace nezbytné.

Pojivem se rozumí nikoliv jen látka polymerního nebo jiného typu tvořícího jeho základ, ale i soustava (směs) plnšná mikročásticemi – a nejúspěšněji – nanočásticemi. Takové směsné pojivo se obvykle nazývá „falešné pojivo“. Malta nebo tmel může obsahovat i větší částice.

Plnivem se rozumí minerální, kovové nebo jiné částice nebo sypký materiál, bez ohledu na velikost částic. Je-li žádoucí užívat kromě toho „mikroplnivo“, je jeho rozsah vymezen jednak velikostí částic, jednak velikostí jeho povrchu. Pokud nebude jinak určeno, má mikroplnivo částice průměru 0,005 až 0,05 mm a specifický povrch 5 000 až 7 000 cm2/cm3. Množství mikroplniva ve směsi nemá přesáhnout 15% objemu základního nebo falešného pojiva. Je-li žádoucí užívat ještě termín „nanoplnivo“, je jeho rozsah vymezen velikostí částic pod 100 nm a specifickým povrchem nad 50 000 cm2/cm3. Množství nanoplniva v pojivu je vázáno převážně technologickými parametry (např. viskozitou) a obvykle nepřekračuje 40 – 60 % objemu základního pojiva.

Systémem se rozumí dle definice nikoli jen kompozitní materál vytvářející konstrukční prvky, ale i materiál pro opravy, rekonstrukce nebo zesilování konstrukcí.

Injektování je postup, obnovující kompaktnost systému. Povlékáním se rozumí aplikace těsnící folie nebo vrstvy (třeba laku) na pevný podklad. Lepení, ať prostřednictvím vložky nebo bez ní, jakož i zvětšování prvku napolymerováním, nabetonováním nebo podobným postupem vytváří hybridní systém.

Zkušební metody nejsou popisovány a jen informačně  jsou  uváděny normované nebo doporučované metody v poznámce.

Ze soupisu charakteristik i parametrů je patrné, že klasifikace vychází převážně z představy kompozitů na makromolekulární bázi. Pro jiné soustavy, kovové, keramické, silikátové, biologické atp. je třeba doplnit (nebo zaměnit) parametry pro konkrétní soustavy potřebné.

A. CHARAKTERISTIKY KOMERČNÍ A SOCIÁLNÍ

T = technologická; S = složky a směsi; P = pevných systémů

Vlastnost Zkouška Poznámka
T S P
A.A. Chemický a fyzikální projev        
A.A.A.   Jakost   x*    
A.A.B.   Skladovací vlastnosti (shelf time)   x* x * dle dodavatele
A.B. Bezpečnost        
A.B.A. Zápalnost   x x DIN 51.758, DIN 53.458
A.B.B.   Hořlavost   x x  
A.B.C.   Spalitelnost   x x obsah popele po žíhání po dobu 2 hod.při 600 oC
A.B.D.   Výbušnost        
A.C. Hygienické a ekologické chování        
A.C.A.   Žíravost   x    
A.C.B.   Alergická aktivita   x x  
A.C.C.   Jedovatost   x    
A.C.D  . Dusivost a jiné účinky na dýchání   x    
A.C.E  . Účinky na faunu   x    
A.C.F.   Účinky na flóru   x    
A.C.G.   Likvidovatelnost   x x  

B. CHARAKTERISTIKY FYZIKÁLNÍ A CHEMICKÉ

Vlastnost Zkouška Poznámka
T S P
B.A. Chemická podstata        
B.A.A. Chemická podstata výcho-zího produktu (monomeru, meta-lické či anorganické látky apod.   x   ASTM-D 1/63, ASTM-D 1271
B.A.B. Chemická podstat tvrdidla, iniciátoru, urychlovače   x    
B.A.C. Chemická jakost, aktivita výchozího produktu (epoxidový ekvivalent apod).   x   DIN 16.945, ASTM-D 1652
B.A.D. Chemická podstat anorganické látky plniva   x    
B.A.E. Chemická podstata organické látky plniva   x    
B.A.F. Chemická podstata metalické látky plniva   x    
B.B. Barva        
B.B.A. Barvy výchozích látek   x   Kolorimetricky měřením absorpce ve viditelném záření 300-800 mikrónů nebo Gardnerovým indexem (ASTM –D 155)
B.B.B. Barva konečného produktu     x  
B.C. Optická charakteristika        
B.C.A. Opacita, čirost     x  
B.C.B. Optická isotropie a anisotropie (dvojlomnost, stáčení polarizační roviny aj.)     x  
B.C.C. Absorpce světle     x  
B.D. Kyselost        
B.D.A. Index kyselosti   x   Nenasycené polyestery DIN 16.945
B.D.B. Hodnota pH   x    
B.E. Hustota        
B.E.A. Objemová hmotnost   x x Pro pojivo pyknometricky ASTM-D 5, ISO R-1183
B.E.B. Objemová hmotnost infrasystémů (obsah pevných částic v systému aj.)     x Vymýváním po ředění nebo centrifugování, při nespalitelném plnivu kalcinací
B.F. Afinita        
B.F.A. Afinita na rozhraní plnivo/pojivo   x x  
B.F.B. Afinita systému ke směsi vlastní, směsem jiným, tmelům     x  
B.G. Adheze a koheze        
B.G.A. Charakter vazeb na rozhraní fází (poměr koheze a adheze)     x  
B.G.B. Velkost adhezních a kohezních sil na rozhraní fází   x x ASTM D-229 (sect.40-45) nebo Napkin-Ring-Test nebo metodou měření smyskové síly za tahu (kontakt 10/10mm2, šířka vzorku 10 mm, rychlost zatěžování 0,1mm/min, vzorek dvoustřižný)
B.G.C. Velikost adhezní síly vody   x x  
B.G.D. Adheze tenké vrstvy k podkladu x x x  
B.G.E. Adheze kompozitního tmelu, malty, lepidla, čerstvé směssi po vytvrzení k podkladu x x   Nankinovou zkouškou
B.G.F. Adheze lepidel ke kompozitnímu systému x   x Vesměs základní adhezní schopnost k podkladním materiálům ohybovou zkouškou a smykovou zkouškou. Zkušební tram je zhotoven slepením 5 krychlí z příslušného vytvrzeného materiálu (např. betonu)o hraně 20 cm tmelem nebo lepidlem, plochy mechanicky očištěny. Po vytvrdnutí spoje je namáhán4bodovým ohybem s podporami vzdálenými 80cm a břemeny 40cm. Zlomené kusy jsou namáhány 3bodovým ohybem, jeden při vzdálenosti podpor 20cm a druhý 40cm.
Krychle o hraně 20cm po vytvrdnutí je rozříznuta na dva bloky 20x20x10cm a poté slepena v plochách řezu. Po vytvrdnutí spoje je namáhána tlekem při krytí čel oselovými deskami až k porušení (Zkouška na prasknutí NBN 748).
Krychle slepená stejným způsobem ja namáhána smyskem tak, že každé čelo je vystaveno tlaku prostřednictvím ocelové desky 20x5x2cm a kaučukového bloku 20x5x2cm střídavě umístěných.
B.G.G. Adheze čerstvého systému po vytvrzení k témuž vytvrzenému x   x Blok s rozmšrem poloviny rozpětí je zhotoven z čerstvé směsi do formy, jejíž čela tvoří krychle z vytvrzených krychlí, s předem naneseným lepidlem. Po vytvrdnutí je zkoušen na pevnost spoje čerstvý-vytvrlý material.
Polovina rozříznuté krychle o hraně 20 cm jedoformována čerstvým materiálem 20x20x10cm, přičemž styková zatvrdlé části je předem opetřena lepidlem. Podrobuje se zkoušce tlakem, resp. na smyk. Zkoušky šikmého spoje se provádí při poloze roviny spoje pod úhlem 73o vzhledem k příčnému řezu vzorku.
Všechny zkouška jsou mšleny jako funkční a vzorky se zhotovují technologiemi a za podmínek udaných zadavatelem(uživatelem).
B.H. Absorpce a adsorpce        
B.H.A. Adsorpce pojiva k plnivu   x x Tloušˇka minimální vrstvy pojiva na zrnu, která se vytvoří obalením
B.H.B. Adsorpce vody na povrchu složek a na volném vnitřním povrchu (póresních systémů)   x x  
B.H.C. Absorpce vodních par v systému   x x ISO R-62 – AI - 1968
B.J. Povrchové napští        
B.J.A. Stykové (mezifázové) napětí   x x  
B.J.B. Smáčivost   x x  
B.J.C. Kapilarita   x    
B.K. Akustické charakteristiky        
B.K.A. Rychlost šíření zvuku (slyšitelném)     x  
B.K.B. Zvuková útlumová schopnost     x  
B.K.C. Rychlost a difrakce ultrazvuku     x  
B.L. Dielektrické vlastnosti        
B.L.A. Elektrický odpor (vodivost)   x x U směsi v průběhu vytvrzování
B.M. Tepelné charakteristiky        
B.M.A. Koeficient teplotní roztažnosti   x x ASTM D-696, ASTM D-864
B.M.B. Specifické teplo   x x ASTM C-177, DIN 52.612
B.M.C. Tepelná vodivost   x x  

C. GEOMETRICKÉ CHARAKTERISTIKY

Vlastnost Zkouška Poznámka
T S P
C.A. Tvar částic (plniva,polykrystalu)       event. pro každou fázi nebo infrastrukturu samostatně
C.A.A. Geometrie tvaru   x    
C.A.B. Četnost tvaru   x    
C.A.C. Tvar, poloha, orientace vláknité výztuže   x    
C.B. Velikost částic (plniva, polykrystalu)        
C.B.A. Průměr střední (částice)- max, min, střed   x    
C.B.B Průměr opsané koule částici – max, min, střed   x    
C.B.C. Průměr vlákna – min, max, střed   x    
C.B.D Délka vlákna   x    
C.B.E. Poměr průmšr/délka vlákna   x    
C.B.F. Zrnitost (křivka, přetržitost)   x    
C.B.G. Tloušťka, struktura vláknité výztuže (tkanina, rohož)   x    
C.B.H. Specifický povrch částic (průměrně)   x    
C.C. Geometrie systému        
C.C.A. Morfologie systému     x  
C.C.B. Stereologická charakteristika systému     x event. pro každou fázi nebo infrastrukturu samostatně
C.C.C. Vyplnění jednotkového prostoru plnivem (mm3/mm3)     x  
C.C.D. Počet kontaktů částic     x  
C.C.E. Objemové zastoupení fází     x  
C.C.F. Geometrie ortotropního systému     x  
C.C.G. Geometrie polykrystalu     x  
C.C.H. Velikost vnitřního povrchu (rozhraní pojivo/plnivo) mm2/mm3     x  
C.C.J. Tvar a velikost pórů     x  
C.C.K. Počet a objem pórů v jednotkovém prostoru (n,mm3/mm3)     x  
C.C.L. Porózita systému (spojitost, nespojitost)     x  
C.C.M. Geometrie hybridního systému     x  

D. ZPRACOVATELNOST (SLOŽEK A SMĚSI)

Vlastnost Zkouška Poznámka
T S P
D.A. Viskozita (fluidita, konsistence)        
D.A.A. Viskozita pojiva (a tužidla)   x   rotačním viskozimetrem
D.A.B. Viskozita směsi(tmelu,malty)   x   ISO R-2555, ASTM D-2393, ASTM D-1703, DIN 51550, ASTM D-1048
D.A.C. Zpracovatelnost směsi x x   hodnota počáteční a průběk změny během solidifikace
D.A.D. Rozměsitelnost směsi x x    
D.B. Vývoj povrchového napětí        
D.B.A. Změna povrchového napětí během solidifikačního procesu   x    
D.C. Sedimentační tendence        
D.C.A. Sedimentační tendence mikroplniva a nanoplniva   x    
D.C.B. Sedimentační tendence směsi   x   centrifugováním (3000-5000 ot/min) a dekantováním hmotnost sedimentované hmoty
D.D. Vývoj kohese při zpracování        
D.D.A. Životnost směsi, počátek a délka tuhnutí systému x x    
D.D.B. Počátek a délka doby tvrdnutí x x    
D.D.C. Vliv tepla na tuhnutí a tvrdnutí x x    
D.D.D. Vliv vlihkosti na tuhnutí a tvrdnutí x x    
D.D.E. Ostatní vlivy prostředí   x    
D.E. Mechanické podmínky zpracovatelnosti        
D.E.A. Způsobilost pro různé mechanizmy míšení x x    
D.E.B. Schopnos zatírací, spárovací x x    
D.F. Poddajnost injektování a hloubkovému impregnování        
D.F.A. Odebrání vzorků jádrovým vrtáním (při injektáži) x   x zpracovat předpis pro postup při karotáži rozpukaných vzorků
D.F.B. Odebrání vzorků jádrovým vrtáním (při impregnaci) x   x zpracovat předpis pro postup při karotáži pórezních systémů, keramiky, pěnových systémů (uvážit vždy podmínky vlhkosi a afinitní, termicity procesu, smrštění a pod.)
D.G. Solidifikační charakteristiky neorganických systémů   x x  

E. SÍŤOVACÍ A VYTVRZOVACÍ PARAMETRY

Všechny zkoušky musí být prováděny v definovaných podmínkách teplotních a vlhkostních (pokud není specielně určeno):

  • standardních (porovnávacích), jak adiabaticky tak isotermicky (ISO R-291)
  • aplikačních (daných)

Charakteristiky silně závisí na podmínkách okolí. Proto pokud nelze zkoušky provádět objektivně, budou nahrazovány zkouškami zpracovatelnosti.

Vlastnost Zkouška Poznámka
T S P
E.A. Adiabatická reaktivita – termicita        
E.A.A. Reaktivita pojiva   x   Tepelně metrologicky, směs odvzdušněná (v podtlaku), 23±2oC, 50±5%RV, adiabatické podmínky, ASTM D-5, ASTM D-2471,ISO R-584
E.A.B. Maximální dosažená teplota (čistého pojiva, falešného pojiva, směsi)   x    
E.B. Proces solidifikace        
E.B.A. Gelatinace (otevřený čas) pojiva, směsi   x   Počátek želatinování a zároveň skončení technologického procesu a manipulace se směsí; měřením elektrického odporu (dle R.Degeimbre, Chimie des peintures, 34(1971),č.9; měřením hmotnosti vzorku v PE sáčku v destilované vodě nebo metodou dvojího vážení odměřeného objemu
E.B.B. Proces síťování, iniciační čas, “pot life”   x    
E.B.C. Stupeň zesítění (proběhlé chemické reakce)   x x Infračervenou spektroskopií a X-paprskovou difrakcí
E.B.D. Hmotnostní stabilita (specifická)   x    
E.B.E. Objemová stabilita (polymerizační kontrakce)   x   Pro pojivo a směs samostatně, během celého průběhu solidifikace
E.B.F. Tepelná stabilita   x    
E.C. Vnitřní napjatost systému        
E.C.A. Vnitřní napjatost pojiva   x   Čistého i falešného, po vytvrzení
E.C.B. Mezifázové napětí systému po solidifikaci     x  

F. MECHANICKÉ CHARAKTERISTIKY

Všechny zkoušky je nutno provádět jak ve standardních (porovnávacích, tj. 760 mmHg, 20-25oC, 30-50%RV), tak v aplikačních (daných) podmínkách ISO R-291. Materiál pro vzorky musí být vyzrálý, plně vytvrzen (pokud není jinak předepsáno, tj. v daném časovém intervalu se charakteristiky podmínek nesmějí měnit o více než 1/10 hodnoty charakteristiky měřené v předchozím časovém intervalu nebo o více než 1/100 změny hodnoty charakteristiky na počátku měření).

Ohybové zkoušky se provádějí hásadně jako čtyřbodové.Každá zkouška se provádí na 5 vzorcích, trámečky minimálně 4/4/16cm (DIN 1164)

Vlastnost Zkouška Poznámka
T S P
F.A. Hmotnostní stabilita        
F.A.A Objemová hmotnost suchého nebo plně vodou nsáklého materiálu     x Nutno provádět jako dlouhodobé zkoušky
F.B. Objemová stabilita        
F.B.A. Dimensionální stabilita polymerační (kontrakce)     x  
F.B.B. Dimensionální stabilita vlhkostní (botnatelnoct)     x  
F.B.C. Dimensionální stabilita v organických a neorganických tekutinách     x  
F.B.D. Vliv smrštění povlaku nebo lepící vrstvy na podklad x   x  
F.C. Deformační charakteristiky statické a dynamické        
F.C.A. Modul pružnosti v tahu (sstatický)   x x  
F.C.B. Modul pružnosti v tlaku, ohybu (statický) x   x  
F.C.C. Modul pružosti v čistém smyku (statický)   x x  
F.C.D Modul pružnosti v torzi (statický)     x ASTM D-1043, ISO R-537
F.C.E. Poissonův pomšr (statický)   x x  
F.C.F. Přetvárný diagram v tahu   x x Rychlost zatěžování musí být konstantní a dodržena stejná u všech měření. Zatěžování se provádí buď konstantním vzrůstem deformace nebo lépe konstantním vzrůstem zatěžovací síly (řízení vzrůstu aktivní síly
F.C.G. Přetvárný diagram v tlaku   x x
F.C.H. Přetvárný diagram v čistém smyku   x x
F.C.J. Modul pružnosti (dynamický) v tahu     x Konstantní frekvence střídavé nebo pulsující síly ev. ultrazvuku. ASTM D-2236,ISO R-537,DIN 53.445, DIN 53.520, DIN 53.513. Resonanční metodou dle ÚTAM
F.C.K. Modul pružnosti (dynamický) v tlaku, smyku, ohybu x   x
F.D. Deformační charakteristiky reologické        
F.D.A. Modul creepové poddajnosti   x x  
F.D.B. Modul relaxační     x  
F.D.C. Parametry viskoelastického chování   x x parametry W-L-F rovnice posunu čas/teplota
F.D.D. Reologické chování (creep, relaxace) x x x ASTM D-674, ASTM D-721, ISO R-899
F.E. Porušení       zkoušky na vzorcích odlévaných (z forem) nelze porovnávat se vzorky řezanými z bloků nebo desek
F.E.A. Mezní deformace tahová a tlaková   x x  
F.E.B. Mezní deformace smysková   x x  
F.E.C. Vývoj porušování struktury při mechanickém namáhání     x též účinek inkluzí a pórů. Zkoušky akustickou emisí
F.E.D. Fraktografie porušení (spontání, rozvojem trhliny, lomu)     x včetně výchozího porušení namáhaného vzorku
F.E.E. Velikost destrukční energie spotřebovaná na porušení   x x poměr akumulované a dissipované enregie . Modus I,II,III.
F.E.F. Koeficient intenzity napětí     x  
F.E.G. Rychlost šíření trhliny     x Při definovaných podmínkách iniciaceAstm
F.E.H. Velikost energie potřebné k vtvoření přírůstku povrchu trhliny     x  
F.E.J. Tahová pevnost x x x ASTM D-638, ASTMD-412, ISO R-527, DIN 53.504, DIN 53.455
F.E.K. Tlaková pevnost     x  
F.E.L. Ohybová a tlaková pevnost (na zlomcích z ohybových zkoušek) x x x ASTM D-790, ASTM D-747, ISO R-178, DIN 53.452
F.E.M. Rázová pevnost v tahu x   x DIN 53.448, ASTM D-182
F.E.N. Rázová pevnost v ohybu (Charpy) x x x ASTM D-256, ISO R-179, DIN 53.453
F.F. Jiné mechniacké charakteristiky        
F.F.A. Koeficient vlečného tření     x  
F.F.B. Tvrdost   x x Shore – ISO R-868, ASTM D-2240
Barcol – ASTM D-2583
Rockwell – ASTM D-785
pro elastomery – ASTM D-1415
pro tuhé elastomery ASTM D-530
F.F.C. Abrazivní vlastnosti   x x ASTM D-1044 (TABER, H-22), DIN52.108,NBN 748, DIN 53.512
F.F.D. Odpor vtlačování x   x  
F.G. Pevnost spojení folie nebo vrstvy s pokladem        
F.G.A. Pevnost odlupování folie x   x řezem je vymezen pás šířky 4 cm. Opatrně odlepený konec je zakotven do tahového zařízení, které vyvolává sílu kolmou na rovinu slepení, odlupujíc membránu malou rychlostí 0,1 mm/mon
F.G.B. Pevnost v tahu kolmém na spoj (foůie nebo vrstvy) x   x řezem se vymezí plocha povrchu 100 cm2.Na povrch se přilepí ocelová destička upravená tak, aby dovolovala normálné namáhání, které se nechá úpůsobit pomocí tahového zatěžovacího zařízení rychlostí 0,1 mm/min
F.G.C. Pevnost spojení ocelového plechu se systémem x   x je-li systém cementový beton, možno použít zkoušky dle RILEM-dokument 10/1971 nebo Colloque RILEM, Toulouse 1972, s.325-345
F.H. Pevnost proti vytržení zakotveného vlákna x   x zkouška trámovým testem dle Bulletin RILEM, No.15, 1970 nebo vytahovací zkoušku dle Bulletin Rilem, No. 15, 1970

G. ŽIVOTNOST (TRVANLIVOST, SPOLEHLIVOST)

Vlastnost Zkouška Poznámka
T S P
G.A. Přirozené stárnutí (spontání a atmosférické) x x x ISO R-877, ASTM E-187, ASTM D-1435
G.B. Účinky teplotních vlivů        
G.B.A. Bod měknutí podle Martense     x DIN55.458, vzorek4/4/16, ocel.hrot válcový Ø 20mm, výška 20mm, zaoblení r=1mm, graf tlaková síla/zatlačení až do lomu
G.B.B. Vicatův bod     x ISO R-306
G.B.C. Hmotnostní stabilita při zvýšené teplotě x   x ASTM D-2288, ISO R-1137, ASTM D-1204(folie)
G.B.D. Dimensionální stabilita x   x po 24 hod. Při 80oC
po serii24 hod. Měření až do stabilizace při 70oC
dilatometricky při zvyšování teploty rychlostí 1oC/min
G.B.E. Teplotní stabilita (závislost deformačních vlastností na teplotě) x   x ASTM D-794, ASTM D-1870
G.B.F. Závislost pevnosti na teplotě (teplotní zhrousení) x   x ASTM D-648
G.B.G. Hydrotermální stabilita x   x  
G.B.H. Tepelný šok x   x  
G.B.J. Teplotní únava (cyklická) x   x  
G.B.K. Odolnost nízkým teplotám x   x ASTM D-794, ASTM D-1870
G.B.L. Závislost lepeného spoje na teplotě x   x  
G.C. Odolnost UV záření     x  
G.D. Odolnost kyslíkové a ozonové atmosféře     x ISO R-188
G.E. Chemické účinky        
G.E.A. Desintegrační účinky vodníhi prostředí x x x  
G.E.B. Odolnost vodním parám (dimensionální stabilita ve vodním prostředí, botnatelnost) x x x ASTM E-96
G.E.C. Odolnost kyselinám x x x ISO R-175, ASTM D-543
G.E.D. Odolnost zásadám x x x
G.E.E. Odolnost ostatním chemickým prostředím x x x
G.F. Odolnost biologickým účinkům x x x zvl. mikroorganismům, ISO R-846,ASTM D1924,AFNOR NFX 41514,AFNOR NFX 41513

H. ESTETICKÉ PŮSOBENÍ

Vlastnost Zkouška Poznámka
T S P
H.A. Optické působení, lesk, jas x   x  
H.B. Hmatové působení, hřejivost x   x