A co se nakonec stalo.

Byl vytvořen, pod kuratelou poslankyně Válkové ve funkci zpravodajky, zákon 254/19 sb., jinými slovy nejhloupější zákon vydaný v roce 2019 v ČR, prostě zákon obsahující spoustu chyb, spoustu nepřesností, spoustu protichůdných ustanovení, protizákonných, dokonce protiústavních ustanovení, zákon plný zákazů, příkazů, iracionálních a byrokratických ustanovení. Pokoušel jsem se zákon novelizovat, ale opravdu to nejde. Zpravodajka si zřejmě neuvědomila, že zpracovává zákon týkající se nejvzdělanější skupiny obyvatel této země, kteří své znalosti dobrovolně poskytují za směšnou cenu ve formě znaleckých posudků k obecnému použití.

Již zadání tohoto zákona je hloupé. Nelze směšovat skutečné znalce a tzv. formulářové znalce. Těch prvních může být v republice s 10ti mil. obyvateli 500, snad 1000, možná 2000, nikoliv ale vice než 10000 (současný stav) neboli ne více než 1 promile obyvatel ČR vč. novorozeňat. Většina těch druhých jsou tzv. formulářový znalci, kteří obvykle neprovádí znalecký úkon ve sporu, ale převážně jen vyplňují předvyrobené formuláře k určení určitého stavu věci. Slučovat obé pod stejnými kritérií nelze. Tzv. formulářoví znalci do znaleckého zákona nepatří vůbec a měli by byt posuzováni podle živnostenského zákona.

O absurditě tohoto zákona svědčí i rozsah části věnované zločinné nebo alespoň potencionálně zločinecké činnosti znalců: zabírá více než 2/3 rozsahu celého zákona.

Zdá se, že záměrem tvůrců tohoto zákona bylo dehonestovat znalce a znalectví jako takové a zajistit státním orgánům možnost vydat znalecký posudek pomoci státního znaleckého ústavu jak státnímu orgánu vyhovuje, a to vždy beztrestně.

Jak se doporučuji v dané situaci zachovat? Každý čestný znalec by měl odmítnout za daných podmínek podle daného zákona vypracovávat nezávislé znalecké posudky. Slovo znalec není chráněné. Proto lze dohodnout podání takového posudku na základě skutečného významu slova znalec a dohodnout i odměnu.