ZÁKON

ze dne XX.  XX. 20XX  
o znalcích a tlumočnících

 

Parlament České republiky se usnesl na tomto zákoně:

Oddíl I
Účel a rozsah úpravy

§ 1

 
(1) Účelem zákona je zajištění řádného výkonu znalecké činnosti v řízení před orgány veřejné moci, jakož i znalecké činnosti prováděné v souvislosti s právními úkony í třetích osob

(2) Tento zákon upravuje

1. podmínky výkonu znalecké činnosti,
2. práva a povinnosti znalců,
3. působnost Ministerstva spravedlnosti (dále jen"ministerstvo") a krajských soudů při  výkonu státní  správy znalecké činnosti

§ 2

(1) Znaleckou činnost vykonávají znalci zapsaní do seznamu znalců (dále jen „seznam“)

(2) Znaleckou činnost mohou za zvláštních podmínek, stanovených v § 26, vykonávat také odborné  specializované instituce

(3) Osoby nezapsané do seznamu mohou být v řízení před orgány veřejné moci ustanoveny    znalci jen  výjimečně za podmínek stanovených v § 26.

(4) Znalci se mohou volně sdružovat v tzv. znaleckých kancelářích, v jejichž  rámci vykonávají znaleckou činnost podle odstavce 1. Znalecká kancelář není  ale subjektem, který by mohl znaleckou činnost svým jménem  vykonávat.

(5) Založení znalecké kanceláře podle odstavce 4 podléhá ohlašovací  povinnosti ministerstvu do 30 dnů od založení. V ohlášení se uvede obor, odvětví, případně specializace  kanceláře, seznam v kanceláři sdružených znalců a jejich odbornost zapsaná v seznamu znalců a doprovodí se otisky jejich pečetí.

 

Oddíl II
Znalci zapsaní do seznamu

Jmenování znalců

§ 3

 
Znalce  jmenuje pro jednotlivé obory ministr spravedlnosti .

§ 4

(1)    Znalcem může být jmenována pouze  fyzická osoba, která

1. je způsobilá k právním úkonům v plném rozsahu,
2. je bezúhonná podle §5,
3. nebyla v posledních 3 letech vyškrtnuta ze seznamu pro porušení povinností dle tohoto zákona,
4. splňuje potřebné odborné předpoklady, tj.
   1. vysokoškolské vzdělání absolvováním magisterského studijního programu v oboru, pro který má být jmenována, nebo v oboru souvisejícím
   2. odbornou nebo specializovanou způsobilost, je-li pro konkrétní obor, odvětví nebo specializaci jiným právním předpisem¹⁾ předepsána či umožněna  
   3. je starší  40 let, pokud jeho celoživotní praxe byla uskutečněna v oboru, pro který má být jmenována, nebo v oboru souvisejícím.
5. absolvovala v rámci získaného vzdělání podle písmene d) speciální výuku pro znaleckou činnost, jde-li o jmenování pro obor a odvětví, v němž je taková výuka zavedena; v takovém případě nemusí být splněno písmeno d, bod 3
6. složila úspěšně akreditační zkoušku před orgánem, jmenovaným k tomu účelu ministrem spravedlnosti
7. má takovou odbornou kvalifikaci, která jednoznačně a výrazně  převyšuje průměrnou kvalifikaci v oboru
8. má takové osobní vlastnosti, které dávají předpoklad pro to, že znaleckou činnost může řádně vykonávat,
9. se jmenováním souhlasí.

(2) V oborech, pro které neexistuje odpovídající vysokoškolské vzdělání, nebo ve výjimečných a odůvodněných případech, může uchazeč o jmenování doložit splnění potřebných odborných předpokladů podle odstavce 1 písm. d) tím, že předloží jiné dokumenty, kterými prokáže svou odbornou způsobilost, důvěryhodnost a zkušenost.

§ 5

Podmínku bezúhonnosti podle § 4 odst. 1 písm. b) splňuje fyzická osoba, pokud

1. nebyla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin,
2. nebyla pravomocně odsouzena za nedbalostní trestný čin, pokud jeho skutková    podstata  souvisí s výkonem činnosti znalce nebo tlumočníka

§ 6

(1) Ministr spravedlnosti rozhodne o jmenování znalce na základě závazného doporučení sboru pro znalecké otázky podle § 19, který provede výběr z osob navržených na jmenování podle odstavce 2

(2) Návrhy na jmenování znalce mohou podat orgány veřejné moci, vědecké instituce, vysoké školy, organizace, u nichž pracují osoby přicházející v úvahu, fyzické nebo právnické osoby či adepti na znalce sami.

(3) Vyhovuje-li se návrhu na jmenování znalce v plném rozsahu, vydá ministerstvo  osobě navržené na jmenování jmenovací dekret. Jmenování znalce lze též odložit z důvodu dostatečného počtu znalců daného oboru, odvětví a specializace.

§ 7

(1) Znalec je povinen složit slib do rukou ministra spravedlnosti.
 
(3) Slib zní: "Slibuji, že při své znalecké činnosti budu přesně dodržovat právní předpisy, že znaleckou činnost budu konat nestranně podle svého nejlepšího vědomí, že budu plně využívat všech svých znalostí a že zachovám mlčenlivost o citlivých²⁾   skutečnostech , o nichž se při výkonu znalecké činnosti dozvím“.

§ 8

(1) Ministerstvo je povinno znalce zapsat do seznamu. nejpozději do 15 pracovních dnů po složení slibu

(2) Do seznamu se zapisují tyto údaje, řazené podle oborů, odvětví, případně specializací:

1. jméno, příjmení, akademický titul, vědecká hodnost, popřípadě vědeckopedagogický titul, a rok narození znalce
2. adresa pro doručování,
3. datum zápisu do seznamu,
4. datum pozastavení práva vykonávat činnost znalce a datum ukončení tohoto pozastavení včetně důvodu pozastavení,
5. kontaktní údaje znalce včetně elektronické adresy,
6. číslo pojistné smlouvy pojištění za škodu, vzniklou výkonem činnosti znalce, název a sídlo pojistitele a datum uzavření smlouvy,je-li vyžadována
7. identifikační údaje zaměstnavatele, pokud znalec vykonává činnost v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru,
8. adresa trvalého pobytu,  jinak bydliště v cizině a místo výkonu znalecké činnosti na území České republiky,
9. datum vyškrtnutí ze seznamu,
10. sankce uložené za poslední tři roky v souvislosti s výkonem činnosti znalce

(3) Seznam je veden a spravován ministerstvem jako elektronický registr s dálkovým přístupem. Registr je veřejným seznamem v části, která obsahuje údaje uvedené v odstavci 2 písm. a) až e).

(4) Seznam je členěn  podle oborů a odvětví, s uvedením zvláštních specializací,  a v rámci oborů a odvětví rovněž podle krajů ve shodě s místem   výkonu znalecké činnosti v České republice.

(5) Změnu kteréhokoliv z údajů uvedených v odstavci 2 písm. a) až j) je znalec povinen bez zbytečného odkladu oznámit ministerstvu; k oznámení musí být připojen doklad nebo kopie dokladu prokazující změnu příslušného údaje, pokud takový doklad existuje, případně místopřísežné prohlášení znalce. Tyto změny je ministerstvo povinno bezodkladně, nejpozději však do 15 pracovních dnů ode dne, kdy se o změně dozvědělo, uveřejnit v seznamu.

(6) Ministerstvo vytvoří na základě povinného ohlášení podle §2, odstavec 5  „Seznam znaleckých kanceláří“,   řazených podle oborů,  odvětví, případně specializací, v němž uvede

1. jména znalců v kanceláři sdružených včetně jejich odbornosti podle seznamu znalců
2. adresu pro doručování včetně elektronické adresy
3. datum zápisu do seznamu znaleckých kanceláří.

(7) Seznam znaleckých kanceláří je veřejný a je veden a spravován ministerstvem podobně jako seznam podle odstavce 3

Výkon znalecké (tlumočnické) činnosti

§ 9

 
Znalec  je povinen vykonávat znaleckou činnost řádně a ve   stanovené lhůtě. Úkony znalecké činnosti zadané orgány veřejné moci se vyřizují přednostně.

§ 10

(1) Znalec je povinen  vykonávat svou činnost osobně, nestraně a nezávisle. V případě porušení povinností stanovených tímto zákonem odpovídá za škodu tímto vzniklou, ledaže  za škodu odpovídá stát podle jiného právního předpisu³⁾ .

(2) Pokud znalec přibere konzultanta k posuzování zvláštních dílčích otázek;,tuto okolnost spolu s důvody, které k ní vedly, musí uvést v posudku. Odpovědnost znalce není dotčena ani v oné části posudku, o níž bylo konzultováno

(3) Pokud znalec hodlá vyúčtovat náklady, které mu vzniknou přibráním konzultanta podle odst. 2, musí předem požádat o souhlas s přibráním konzultanta  orgán veřejné moci, který jej ustanovil

(4) Každý úkon znalce musí být přezkoumatelný.

(5) Znalec se odpovědnosti podle odstavce 1 zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm oprávněně požadovat.

(6) Znalci se mohou sdružovat v oborově zaměřených  znaleckých kancelářích k usnadnění pomocných  prací jednotlivých znalců, spojených s vypracováním znaleckých posudků,  a k výběru profesně  nejvhodnějšího znalce ze svých členů pro úkol zadaný orgánem veřejné moci . Orgán veřejné moci jmenuje k podání posudku  znaleckou kancelář a ponechává na ní volbu, který z jejích znalců posudek vypracuje. Vybraný znalec pak zpracovává znalecký posudek samostatně, svým jménem stejně, jako kdyby byl jmenován orgánem veřejné moci. Znalecké kanceláři zůstává pouze zprostředkovatelská  role.

(7) Pro výkon znalecké činnosti zprostředkované  znaleckou  kanceláří platí  stejná ustanovení o výkonu znalecké činnosti znalců, zapsaných do seznamu

§ 11
Pojištění odpovědnosti

Ministerstvo vyhláškou stanoví seznam oborů, odvětví a specializací, u nichž budou znalci mít povinnost nejpozději do 3 měsíců od zápisu do seznamu uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem činnosti znalce  a limit pojistného plnění. Kopii této smlouvy jsou znalci povinni do 15 pracovních dnů ode dne jejího uzavření předložit ministerstvu .

§ 12
Povinnost mlčenlivosti

Znalec je povinen zachovávat mlčenlivost o citlivých skutečnostech, o kterých se dozvěděl při výkonu své znalecké činnosti, a to i po jejím skončení; tato povinnost neplatí ve vztahu ke skutečnostem, které byly předmětem veřejně podaného znaleckého posudku. Této mlčenlivosti jej může zprostit orgán veřejné moci, který jej ustanovil, nebo ten, pro nějž znaleckou činnost vykonal na základě smlouvy. Povinnost mlčenlivosti se vztahuje i na osoby, které se podílely na znalecké činnosti ; o povinnosti mlčenlivosti je znalec povinen tyto osoby poučit.

§ 13
Odepření znaleckého posudku

(1) Znalec nesmí podat posudek, jestliže lze mít pro jeho poměr k věci, k orgánům provádějícím řízení, k účastníkům nebo k jejich zástupcům pochybnost o jeho nepodjatosti.
 
(2) Jakmile se znalec dozví o skutečnostech, pro které může být vyloučen, oznámí to neprodleně; stejnou povinnost mají i účastníci řízení. O tom, zda znalec je vyloučen, rozhoduje orgán, který jej pro podání posudku ustanovil.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí v případě postupu podle správního řádu.

(4) O tom, kdy znalec může odepřít podání posudku a kdy mu nemůže být podání posudku uloženo, platí pro jednotlivé druhy řízení obdobně ustanovení o svědcích.

(5) V případech, kdy znalci hrozí potencionální osobní nebezpečí z titulu podání posudku, lze použít institut utajeného znalce obdobně ustanovení o svědcích

(6) Znalec je povinen podání znaleckého posudku odepřít, pokud není zapsán v oboru a odvětví, ve kterém je potřebné úkon vykonat, nebo nemá potřebnou specializaci.

(7) Znalec může orgánu veřejné moci podání znaleckého posudku odepřít, pokud doloží, že závažné zdravotní důvody, případně jiné vážné důvody, mu neumožňují vykonat úkon řádně a včas.

(8) Znalec nemůže podání znaleckého posudku odepřít podle odstavce 7 z důvodu množství úkonů vykonávaných pro jiné subjekty než orgány veřejné moci.

§ 14

 
(1) Nejde-li o některý z případů uvedených v § 13, je znalec povinen podat posudek, jestliže byl ustanoven znalcem v řízení před orgánem veřejné moci. Orgán veřejné moci může podle svého uvážení zadání úkonu a lhůtu pro podání úkonu se znalcem předem projednat.  

(2) Znalec může požádat před započetím práce na posudku o výplatu zálohy na uhrazení předběžně odhadnutých nákladů  na činnost konzultanta nebo jiných organizací, potřebnou k provedení posudku.

(3) Podává-li znalec znalecký posudek z jiných důvodů než na žádost orgánu veřejné moci, poskytuje třetím osobám tuto odbornou pomoc na základě smlouvy.

§ 15

 
(1) Podává-li znalec posudek písemně v listinné podobě, je povinen každé jeho vyhotovení podepsat a připojit otisk pečeti. Použití pečeti mimo výkon znalecké činnosti  je nepřípustné. Vzhled otisku pečeti stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Ministerstvo vydá znalci potvrzení, které ho opravňuje k objednávce a převzetí pečeti na jeho náklad.

(3) Podává-li znalec svůj úkon se souhlasem zadavatele úkonu písemně v elektronické podobě, opatří jej svým zaručeným elektronickým podpisem, založeným na kvalifikovaném certifikátu, vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (dále jen „uznávaný elektronický podpis“).

§ 16

 
(1) Znalci jsou povinni vést znalecký deník. Do deníku zapisují provedení všech posudků , jejich předmět, pro koho byla činnost provedena, výši odměny a výloh a den jejich proplacení. Deník je veden písemně v listinné nebo elektronické podobě ve 2 oddílech; do prvního oddílu se zapisují úkony učiněné pro orgány veřejné moci a do druhého oddílu ostatní úkony. Znalec je povinen předkládat znalecký deník k provedení kontroly předsedovi krajského soudu podle trvalého bydliště znalce v pravidelných termínech, stanovených tímto předsedou, nebo kdykoliv na požádání tohoto předsedy.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou formu a způsob vedení deníku v listinné a elektronické podobě.

§ 17
Celoživotní vzdělávání

(1) Znalci jsou povinni se celoživotně vzdělávat.

(2) Za celoživotní vzdělávání se považuje průběžné obnovování vědomostí, dovedností a způsobilosti odpovídající získané odbornosti v souladu s rozvojem oboru a odvětví a nejnovějšími vědeckými poznatky.

(3) Formy celoživotního vzdělávání jsou zejména samostatné studium odborné literatury, účast na kurzech, školicích akcích, seminářích, odborných a vědeckých konferencích a kongresech v České republice a v zahraničí, účast na odborně vědeckých aktivitách, publikační a pedagogická činnost a vědecko-výzkumná činnost vztahující se k odbornosti znalce.

(4) Akce napomáhající celoživotnímu vzdělávání mohou organizovat a pořádat ministerstvo, veřejnoprávní instituce nebo profesní či zájmová sdružení znalců.

§ 18
Uchovávání písemných znaleckých posudků a znaleckých deníků

Znalci a tlumočníci jsou povinni písemné znalecké posudky uchovávat nejméně po dobu 10 let od provedení úkonu a znalecké deníky uchovávat po celou dobu výkonu znalecké činnosti a nejméně po dobu 10 let ode dne vyškrtnutí znalce nebo tlumočníka ze seznamu.

§ 19

(1) V oborech, u nichž to odůvodňuje jejich povaha se zřizují jako poradní orgány ministra spravedlnosti sbory pro znalecké otázky; jejich členy jmenuje ministr spravedlnosti  z řad znalců  , případně zástupců odborné veřejnosti.

(2) Úkolem sborů pro znalecké otázky je spolupůsobit při jmenování znalců,  stanovit odborné předpoklady pro jmenování znalcem, realizovat akreditační zkoušky znalců podle § 4, odstavec 1f, pečovat o zdokonalování zvláštní kvalifikace znalců, dávat podněty pro vědecký výzkum obecných otázek znalecké činnosti a vyjadřovat se k takovým otázkám z hlediska oboru, pro který jsou zřízeny.
 
(3) Sborům pro znalecké otázky předsedá a jejich zasedání řídí ministr spravedlnosti nebo jím pověřená osoba.

(4) Členové sborů pro znalecké otázky mají nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s výkonem funkce; mohou jim být poskytovány i odměny ve výši stanovené ministerstvem.

§ 20
Odměňování a náhrada nákladů

(1) Znalec má za podání posudku pro orgán veřejné moci právo na odměnu ve výši stanovené prováděcím právním předpisem. Jinak se odměna stanovuje na základě smlouvy.
 
(2) Odměnu podle odstavce 1 věty první  může orgán, který ustanovil znalce,  přiměřeně krátit, jestliže úkon nebyl proveden řádně nebo ve stanovené lhůtě, nebo zvýšit v případech stanovených prováděcím právním předpisem.

(3) Pokud znalec nesouhlasí s krácením odměny má právo odvolání k ministerstvu

(4) Odměna stanovená podle předchozích odstavců se zvyšuje o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je znalec povinen z odměny odvést podle zvláštního právního předpisu⁴⁾.

§ 21

(1) Znalec má dále právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložil v souvislosti se znaleckým posudkem.

(2) Jestliže znalec přibral konzultanta, má nárok na náhradu nákladů s tím spojených jen tehdy, jestliže orgán veřejné moci, který jej znalcem ustanovil, s přibráním konzultanta vyslovil souhlas.
 

§ 22

 
(1) Odměnu a náhradu nákladů je znalec povinen vyúčtovat zároveň s podáním posudku. V případě podání posudku  pro orgán veřejné moci schvaluje jejich výši tento orgán

(2) Orgán veřejné moci je povinen zajistit proplacení odměny a náhrady nákladů ve schválené výši do 30 dnů po podání vyúčtování. Při zpoždění platby má znalec nárok na úrok z prodlení podle obecně platných předpisů v platebním styku.

(3) Ministerstvo  dohlíží na úměrnost a úplnost účtovaných odměn občasnými kontrolami

§ 23
Pozastavení práva vykonávat činnost znalce

(1) Ministr spravedlnosti rozhodne o pozastavení práva vykonávat činnost znalce, na dobu nejdéle 2 let, pokud

1. bylo proti znalci zahájeno trestní řízení pro úmyslný trestný čin; toto pozastavení končí dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým se toto trestní řízení končí,
2. znalci byla pravomocným rozhodnutím ministerstva nebo krajského soudu uložena povinnost zúčastnit se ověření odborné způsobilosti (opakované akreditaci); toto pozastavení končí dnem, kdy znalec při ověřování odborné způsobilosti uspěl; v případě, že znalec při ověřování odborné způsobilosti ani po opakovaném ověření podle § 28, odstavec 5 neuspěl, zanikne mu právo vykonávat znaleckou činnost a toto pozastavení končí dnem nabytí právní moci rozhodnutí o vyškrtnutí znalce ze seznamu.

(2) Ministr spravedlnosti může rozhodnout o pozastavení práva vykonávat činnost znalce, pokud o to znalec sám požádá z vážných důvodů, které doloží, a to na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu 4 let.
 
(3) pozastavení práva vykonávat činnost znalce  rozhodne ministr nejpozději do 15 dnů od okamžiku, kdy se o důvodech pozastavení dozvěděl

(4) Odvolání proti rozhodnutí vydanému podle odstavce 1 nemá odkladný účinek.

(5) Po dobu pozastavení práva vykonávat činnost znalce, nesmí znalec vykonávat samostatnou znaleckou činnost kromě dokončení již rozpracovaných úkonů.

(6) Pozastavení práva vykonávat činnost znalce a ukončení pozastavení tohoto práva podle odstavce 1 a 2 zaznamená ministerstvo v seznamu bez odkladu, nejpozději však do 15 pracovních dnů poté, co se rozhodnutí stalo vykonatelným.

§ 24
Zánik práva vykonávat znaleckou

(1) Ministr spravedlnosti rozhodne o  zániku práva vykonávat činnost znalce nebo/a o jeho vyškrtnutí ze seznamu, pokud

1. znalec zemřel -  ke dni úmrtí
2. znalec byl prohlášen za mrtvého  -  ke dni nabytí právní moci rozhodnutí
3. znalec byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin nebo byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za trestný čin spáchaný z nedbalosti - ke dni nabytí právní moci rozsudku
4. znalec podá ministru spravedlnosti žádost o vyškrtnutí ze seznamu -  ke třicátému dnu po podání žádosti
5. znalec nesplňuje na základě dodatečného zjištění některou z podmínek, za kterých byl jmenován
6. znalec více než 2 roky nemůže pro zdravotní nebo jiné závažné důvody řádně vykonávat svoji činnost a nemá pozastavené právo vykonávat činnost znalce podle § 23, nebo pokud tyto zdravotní nebo jiné závažné důvody trvají i po ukončení pozastavení tohoto práva
7. znalci byla za poslední tři roky opakovaně uložena  sankce ve formě pokuty za přestupek

(2) K zániku práva vykonávat činnost znalce a k vyškrtnutí ze seznamu podle odstavce  1, písmeno e až g, dojde bez odkladu,  nejpozději  však do 15 pracovních  dnů po nabytí právní moci příslušného rozhodnutí

(3) Návrh na zánik práva vykonávat  činnost znalce a na  vyškrtnutí ze seznamu může podat také  předseda krajského soudu nebo poradní orgán ministra  podle § 19

(4) Vyškrtnutím znalce ze seznamu zároveň pozbývá platnosti jmenovací dekret znalce.
 
(5) Vyškrtnutí ze seznamu podle odstavce 1 zaznamená ministerstvo v seznamu bez odkladu, nejpozději však do 15 pracovních dnů poté, co se o skutečnosti uvedené v odstavci 1 dozvědělo

§ 25
Stížnosti na znalce

(1) U znaleckých posudků zadaných orgány veřejné moci mohou tyto orgány nebo účastníci řízení podávat předsedovi krajského soudu  stížnosti na znalce v případě podezření na porušení povinností znalce podle tohoto zákona v souvislosti se zadaným znaleckým posudkem. Stížností však nelze napadnout správnost znaleckého posudku. V případě podezření na porušení povinností znalce při vypracování znaleckého posudku může předseda krajského soudu provést šetření i z vlastního podnětu nebo na základě podnětu fyzických nebo právnických osob.
 
(2) Předseda krajského soudu stížnost do 20 pracovních dnů prošetří a o výsledku šetření stěžovatele do 15 pracovních dnů od jeho skončení vyrozumí.

(4) Znalec má právo vyjádřit se k obsahu stížnosti a uvést skutečnosti na svou obranu a pokud je ve věci stížnosti konáno ústní jednání, zúčastnit se projednávání stížnosti.

(5) V případě zjištění porušení povinnosti stanovené tímto zákonem znalcem předseda krajského soudu podá ministerstvu podnět na zahájení správního řízení o přestupku znalce

Oddíl III
Znalci nezapsaní do seznamu

§ 26

(1) Orgán veřejné moci může ad hoc v odůvodněných případech ustanovit znalcem právní subjekt -  odbornou  specializovanou  instituci (akademie věd,vysoké školy a jejich fakulty, oborová výzkumná pracoviště, státní instituce jako např. kriminalistický ústav a pod.).

(2) Subjekt  podle odstavce 1 bude podávat znalecký posudek jménem svého ředitele nebo děkana (případně rektora) a není třeba znalce zapsaného v seznamu. Ředitel nebo děkan (rektor) takového subjektu bude mít před zákonem stejnou pozici, jako znalec zapsaný v seznamu. Součástí posudku musí být v písemné podobě i znalecký slib.

(3) Delegovat výkon znaleckého posudku podle odstavce  2    na jinou osobu je nepřípustné.

(4) Orgán veřejné moci může ve výjimečných a odůvodněných případech ustanovit znalcem fyzickou osobu, která není zapsána do seznamu a má potřebné odborné předpoklady pro to, aby podala posudek a která s ustanovením vyslovila souhlas, pokud

1. pro některý obor není znalec do seznamu zapsán,
2. znalec zapsaný do seznamu nemůže úkon provést
3. by provedení úkonu znalcem, zapsaným do seznamu bylo spojeno s nepřiměřenými obtížemi či náklady.

(5) Takto ustanovený znalec nemůže podat posudek , dokud nesložil do rukou orgánu, který jej ustanovil, slib podle § 6 odst. 2.

(6) Pro ustanovené znalce podle odstavce 1 nebo 4  platí ostatní předpisy zákona přiměřeně.

Oddíl IV
Správní delikty

§ 27

(1)Znalec se dopustí přestupku tím, že

1. neoznámí změnu údaje podle § 8 odst. 5,
2. vykonal pro orgány veřejné moci znaleckou činnost se zjevnými vadami podle § 9,
3. opakovaně nevykonal pro orgány veřejné moci znaleckou činnost ve stanovené lhůtě podle § 9,
4. nepředloží kopii smlouvy podle § 10, je-li potřebná
5. vykonává svoji činnost v rozporu s § 11,
6. poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 12 nebo o této povinnosti nepoučí další osoby, které se podílely na znalecké činnosti
7. podal znalecký posudek ve věci, z níž byl jako znalec vyloučen,
8. neodepřel podání znaleckého posudku podle § 13 odst. 5,
9. v rozporu s § 15 odst. 1 použije pečeť mimo výkon činností znalce,
10. odmítne orgánu veřejné moci  podat posudek, ačkoliv se nejedná o některý z případů uvedených v § 13,
11. nepředloží znalecký deník k provedení kontroly podle § 16,
12. v rozporu s § 16 nevede znalecký deník nebo ho nevede řádně,
13. neuchovává písemné znalecké posudky nebo znalecké deníky podle § 18,
14. v rozporu s § 23 odst. 5 vykonává činnost znalce v době pozastavení práva vykonávat tuto činnost

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu ve výši, stanovené v prováděcím předpisu

(3) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává ministerstvo

(4) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.

(5) Ve věcech správních deliktů je k řízení o žalobě místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu má žalobce bydliště,  jde-li o fyzickou osobu, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje, nebo v jehož obvodu má žalobce  sídlo, jde-li o právnickou osobu

Oddíl V
Ověřování odborné způsobilosti znalců

§ 28

(1) Ministerstvo zajišťuje  pomocí svých sborů pro znalecké otázky akreditační zkoušku znalců před jejich prvním zápisem do seznamu a podle odstavce 2.

(2) V případě, že vyjdou najevo skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že znalec  zapsaný do seznamu, pozbyl částečně nebo zcela odbornou způsobilost. může ministr spravedlnosti na návrh předsedy krajského soudu znalci uložit povinnost zúčastnit se ověření odborné způsobilosti (opakované akreditaci)

(3) Organizátor zkoušky zašle znalci písemnou pozvánku na ověření odborné způsobilosti podle odstavce 2 nejpozději 3 měsíce před termínem konání ověření odborné způsobilosti, ve které uvede způsob, den, místo a čas konání zkoušky. Součástí této pozvánky je i soubor zkušebních otázek a seznam odborné literatury nebo odkaz na internetové stránky ministerstva, kde jsou tyto podklady zveřejněny.

(4) Znalec, který při ověřování odborné způsobilosti uspěl, obdrží od ministerstva osvědčení do 15 pracovních dnů ode dne konání odborné způsobilosti. Znalec, který při ověřování odborné způsobilosti neuspěl, je o této skutečnosti organizátorem zkoušky neprodleně informován.

(5) Znalec, který při ověřování odborné způsobilosti neuspěl, je pozván na opakované ověření odborné způsobilosti nejdříve po uplynutí doby 3 měsíců ode dne konání ověření odborné způsobilosti, u které neuspěl. Organizátor zkoušky zašle znalci na opakované ověření odborné způsobilosti písemnou pozvánku podle odstavce 3. Ověření odborné způsobilosti může znalec opakovat pouze jednou. Pokud neuspěl ani při opakovaném ověření odborné způsobilosti, zanikne mu právo vykonávat znaleckou činnost a nejpozději do 15 dnů vyškrtne ministerstvo  znalce ze seznamu.

(6) Ministerstvo vede evidenci o osvědčeních vydaných podle odstavce 4

§ 29
Řízení o námitkách

Jestliže znalec při ověřování odborné způsobilosti neuspěl, má právo podat do 15 pracovních dnů ode dne doručení oznámení této skutečnosti námitky proti postupu organizátora zkoušky; námitky se podávají organizátoru zkoušky. Organizátor zkoušky námitkám vyhoví nebo je předá k rozhodnutí ministrovi spravedlnosti. Ministr spravedlnosti o námitkách rozhodne ve lhůtě 30 kalendářních dnů od jejich doručení, a to tak, že potvrdí hodnocení organizátora zkoušky nebo, vydal-li organizátor zkoušky nesprávné hodnocení, změní je nebo zruší a případně pozve znalce k opakovanému ověření odborné způsobilosti; v tomto případě se nejedná o opakované ověření odborné způsobilosti podle § 28 odst. 5.

Oddíl VI
Ustanovení přechodná a závěrečná

§ 30

 
K provedení tohoto zákona upraví ministerstvo spravedlnosti řízení při jmenování a odvolání znalce, způsob vedení seznamů znalců, zřizování a působnost sborů pro znalecké otázky, odměňování a poskytování náhrady nákladů,výše pokut za správní přestupky, způsob kontroly odměňování a vedení deníků znalců a podrobnosti o výkonu znalecké činnosti a občasných kontrolách vykonaných znaleckých posudků..

§ 31

Byl-li znalec v řízení před orgánem veřejné moci ustanoven přede dnem, kdy tento zákon nabyl účinnosti, použije se dosavadních předpisů.

§ 32

(1) Zrušují se:

1. zákon č. 47/1959 Sb., o úpravě právních poměrů znalců a tlumočníků,
2. vyhláška ministra spravedlnosti č. 193/1959 Ú. l., k provedení zákona o úpravě právních poměrů znalců a tlumočníků,
3. první a druhá věta v odstavci 2 § 127 zákona č. 99/1963 Sb. (občanského soudního řádu).
4. znalecké ústavy podle oddílu III. zákona 36/1967 Sb. ve znění zákona 322/2006 Sb

(2) Zvláštní předpisy o podávání znaleckých posudků a odborných vyjádření nejsou tímto zákonem dotčeny.

§ 33

Tento zákon nabývá účinnosti dnem xxx.

 

Prof. Ing. Dr. Richard A. Bareš, DrSc.